„Pokřivený obraz Polska,“ píše na titulní straně list Gazeta Wyborcza. Polský deník kritizuje skutečnost, že zhruba 60 milionů studentů z celé Evropy si na základě informací z učebnic dějepisu může vytvořit nesprávný úsudek o Polsku. Podle zprávy vypracované na žádost polského ministerstva školství je Polsko studentům představováno jako zaostalá země. Poláci jsou vyobrazováni jako rolníci s vidlemi a odhodlaným mučednickým výrazem ve tváři na pozadí kouřících továrních komínů. Podle autora zprávy profesora Adama Suchońského je tento „zkreslený obraz Polska důsledkem dlouhých let nezájmu“ ze strany polských akademiků a politiků. „Oproti Němcům, Francouzům či Italům, kteří propagují svá historická vítězství, se stále soustředíme na naše mučednictví. Neříkáme nic o našich úspěších,“ všímá si Suchoński. Podle jeho názoru by Poláci měli využít svého předsednictví EU, aby v této věci dosáhly změny. Doporučuje proto, aby velvyslanectví monitorovala polská témata v učebnicích ostatních evropských států.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.