Několik dní před 70. výročím oficiálního vypuknutí Druhé světové války se deník Tagesspiegel zamýšlí nad tím, že stále ještě neexistuje shoda o přesném datu, kdy válka skutečně začala. „Pro Němce zní odpověď jednoduše: 1. září 1939 útokem na Polsko,“ píše deník. Poláci a Rusové to ale vidí jinak: „70 let po skončení války se Poláci znepokojují nad tím jak (tyto dvě země) interpretují historii,“ poznamenává německý deník. „Podle nich válka začala již 23. srpna téhož roku podepsáním německo-sovětského paktu o neútočení.“. Stejně tak neexistuje shoda o datu skončení války. „1945, kapitulací Německa,“ říkají Němci. „1989, zhroucením komunistického impéria,“ tvrdí Poláci. Tato debata není však jen o datech, domnívá se Tagesspiegel. Poláci rovněž kategoricky odmítají mluvit o „německých obětech“ náletů spojenců. Rusko zase pevně trvá na své rozhodující roli ve válce. To je také důvod, proč polský předseda vlády Donald Tusk při příležitosti připomínky začátku války, která se bude v Polsku konat skutečně 1. září, hájí „polský pohled na věc.“ „Neexistují vůbec žádné pochyby o tom, kdo jsou oběti a kdo kati,“ cituje Tuska Tagesspiegel.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.