„Evropská Unie přijímá španělské omezení přístupu Rumunů“ na španělský pracovní trh, píše deník La Razón, který oznamuje, že Evropská komise „zítra povolí Španělsku znovu zavést pracovní povolení pro občany této země“. Ta byla v roce 2009 zrušena, ale nyní se znovu stávají pro nově příchozí povinnými. Konzervativní deník naznačuje, že „Brusel a [španělská] vláda se shodují na adekvátnosti tohoto řešení, aby se obnovila“, jak se Komise sama vyjádřila, „normální situace na pracovním trhu“ ve Španělsku.
Rumunská komunita ve Španělsku čítá více než 860 000 obyvatel, které sem v minulých letech přilákal španělský hospodářský boom. Dnes, kdy míra nezaměstnanosti dosahuje 21 % – a mezi rumunskými pracovníky 30 % – potřebuje Madrid od EU bianco šek „na omezení jedné z nejzákladnějších svobod, ustavených evropskými smlouvami: svobodu volného pohybu“, navíc během „prázdninové sezóny, kdy na španělský venkov přijíždějí tisíce přechodných rumunských pracovníků“. Omezení se nebudou týkat rumunských pracujících, kteří již ve Španělsku pobývají, a to ani v případě, že jsou nezaměstnaní, uzavírá La Razón.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.