Evropský parlament bývá obecně popisován jako byrokracie prolezlá sobectvím. „Takový obraz je chybný“, píše Konrad Niklewicz v polském deníku Gazeta Wyborcza. „Europoslanci iniciují řadu reforem, ze kterých pak mají užitek všichni Evropané“. Jako příklad může posloužit nařízení přijaté v květnu 2007, které zavádí stropy pro zpoplatnění „roamingu“ (telefonování v zahraničí přes domovskou síť mobilního telefonu). Podobná omezení týkající se textových zpráv a bezdrátového přenosu dat byla zavedena loni v dubnu. A jaký je výsledek? Když jedeme někam v Evropě na dovolenou, tak už na nás nečekají astronomické faktury. Europoslanci se rovněž zajímali o letecké společnosti.
Loni na podzim poslanci Evropského parlamentu prosadili nařízení, které ukládá přepravcům povinnost co nejdříve informovat cestující o konečné ceně jízdenek a letenek. Do té doby přepravci, zejména nízkonákladové společnosti, měli ve zvyku k ceně přidávat mnoho dodatečných poplatků (manipulační poplatek, letištní poplatky či poplatek za platbu přes internet). V září 2007 rozhodla Evropská unie, že železniční společnosti budou muset v budoucnu částečně proplácet cenu jízdenek za spoje, které měli zpoždění (25% ceny lístku za zpoždění přesahující 60 minut).
Niklewicz uzavírá, že "s určitou dávkou zlomyslnosti bychom mohli říci, že poslanci se rozhodli stanovovat tyto pravidla týkající se mobilního telefonování, leteckých a vlakových spojů, protože jsou náruživými cestovateli a zapálenými uživateli mobilů. I kdyby to však byla pravda, nakonec na tom vydělá i mnoho milionů ostatních Evropanů."
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.