„Kyjev začíná mít vážné problémy se svými sousedy,“ konstatuje ruský deník Nezavissimaja Gazeta, který informuje o hněvu Ukrajiny, vyvolaném vydáváním maďarských a rumunských pasů jeho občanům, zejména na západě země. Ačkoli ukrajinské zákony dvojité občanství neumožňují, v praxi jsou stále častější. A to i proto, že „požadavky na vydání rumunského či maďarského pasu jsou minimální: Kandidát musí prokázat existenci [rumunských či maďarských etnických] kořenů, či ukázat, že jeho rodina žila na územích, která v minulosti patřila Rumunsku či Maďarsku“, zejména před druhou světovou válkou.
Tento „individuální vstup do Evropské unie“ by měl být varováním vládě, která by se z důvodů své neschopnosti účinně řešit sociální a ekonomické problémy mohla dočkat toho, že „zahraniční občanství si opatří stovky tisíc Ukrajinců“, předpovídá ruský deník. Skutečnou hrozbou se však zdá být separatismus, protože Kyjev by „nad územími obývanými zahraničními státními příslušníky mohl ztratit kontrolu“, dodává Nezavissimaja Gazeta. List cituje ukrajinského odborníka Alexandra Gavriče, podle kterého „by stačilo, aby se slogany o kulturní příslušnosti změnily v politické požadavky“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.