Jen pět z osmdesáti uprchlíků přežilo útěk přes Středozemní moře z Afriky do Itálie. Po třech týdnech plavby na nafukovacím člunu našla skupinu Afričanů italská pobřežní stráž. Tragédie vyvolala v Itálii debatu o imigrační politice, píše List Il Messaggero. Italský ministr zahraničí Franco Frattini obviňuje Evropskou unii zato, „že dosud neodpověděla na otázku, zda je možné, že se jedná výlučně o italský problém. Uprchlíci musí nalézt přístřeší a oporu ve všech evropských zemí a ne pouze v zemi příjezdu.”
Italská vláda není na ostří nože jen s EU. Podle katolických novin Avvenire též zvažuje možnost „podání mezinárodní žaloby proti Maltě pro neposkytnutí pomoci v ohrožení života.“ Minulou středu objevila loď maltské pobřežní stráže člun přistěhovalců. Uprchlíky však nevzali palubu a pro jejich cestu do Itálie jim neposkytli potraviny ani palivo. Podle mezinárodního práva existuje povinnost pomoci komukoliv, kdo se na moři nachází v nesnázích. Podle vyjádření maltské vlády bylo všech pět Eritrejců „v okamžiku zásahu pobřežní stráže v dobrém stavu a chtěli v plavbě pokračovat.“
Afričané se vydávají nelegálně z Libye k evropským břehům často. Mnohým z nich se nepodaří k pevnině doplout a zahynou, jiné zadrží na moři italské pobřežní hlídky. Ty je mohou poslat zpět do Libye. Takový postup kritizuje Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) i katolické církve.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.