Rumunského ministra financí čeká 3. srpna „nejtěžší politické rozhodnutí roku“: Má rozhodnout, „kdo ze státních úředníků anebo zaměstnanců soukromého sektoru bude obětován“, píše România liberă. V době, kdy rumunská ekonomika vykazuje známky oživení, se vláda musí rozhodnout, zda vsadí na zvýšení platů státních úředníků, které v roce 2010 klesly o 25 %, nebo zda sníží zaměstnavatelské odvody, které byly zvýšeny v roce 2009, a to v souladu s dohodou, kterou Rumunsko podepsalo ve stejném roce s Mezinárodním měnovým fondem výměnou za jeho podporu. Ve hře je otázka „hospodářská a zároveň politická“, vysvětluje bukurešťský deník: „Snížením daně dojde k oživení v oblasti najímání nových pracovníků a k oživení spotřeby.“ Vzhledem k blížícím se parlamentním volbám v roce 2012 „ale [vláda] bude možná chtít udělat gesto vůči státním úředníkům“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.