Premiér Recep Tayyp Erdogan představil na schůzce Nejvyšší vojenské rady (YAŞ, kde se mělo rozhodovat o jmenování důstojníků do nejvyšších funkcí) „nový zasedací pořádek“, soudí Hürriyet. Schůzce předcházela demise části generálního štábu. Čtyři nejvyšší důstojníci odstoupili 29. července na protest proti nedávnému zadržení některých generálů obviněných ze spiknutí proti vládě. Deník zveřejňuje na titulní straně záběr ze schůzky z 1. srpna, kde Erdogan sám předsedá Radě, a srovnává ji s fotografií z 30. listopadu loňského roku, kdy premiérovi ještě seděl po boku generální štáb, „což vyvolává dojem, že je armáda nyní podřízena politické moci, tak jak je tomu v demokratických zemích“, podotýká Hürriyet. Podle editorialisty Cengize Çandara má nyní Erdogan díky této situaci „volné ruce, a nebude už tak moci ospravedlňovat svou nečinnost na poli vnitřní politiky ‚vojenským faktorem‘. Premiérovi se otevírá široká volná cesta k tomu, aby mohl nechat schválit novou občanskou a demokratickou ústavu“, tak jak to přislíbil v červnové předvolební kampani.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.