„Paříž láká Berlín na spolupráci loděnic,“ píše list Financial Times Deutschland, který informuje o naplánovaných jednáních mezi francouzskou a německou vládou a dvěma zbrojařskými giganty – francouzským DCNS a německým ThyssenKrupp, která by měla vést k vytvoření největší průmyslové spolupráce mezi oběma zeměmi od založení společnosti EADS v roce 2000. Tento „námořní EADS“, jak jej nazval Nicolas Sarkozy, by měl pod francouzským vedením stavět fregaty, zatímco Německo by mělo na starost konstrukci ponorek. Berlín se nicméně k francouzskému návrhu staví poněkud zdrženlivě – obává se vytvoření nové verze společnosti Airbus, na jehož mateřskou společnost EADS má francouzská vláda i nadále velký vliv: „Příliš velký počet závodů, neustále se měnící kompetence a zmatečné vedení“ – podle komentáře FTD hrozí nebezpečí, že se problémy uvnitř společnosti EADS budou opakovat. List cituje jednoho z německých ředitelů, podle kterého je evropské letecké konsorcium „hořkou pilulkou, kterou je třeba spolknout“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.