„Letecká akce OSN proti hladomoru,“ píše Tageszeitung poté, co v Mogadišu přistálo první letadlo Světového potravinového programu (WFP) s naléhavou pomocí pro děti trpící podvýživou. Hladomor postihl 12 milionů obyvatel Afrického rohu, 400 000 lidí se podle údajů UNHCR (Vysoký komisař OSN pro uprchlíky) přesunulo do Mogadiša a každý den proudí do hlavního města tisíce dalších.
„Když OSN vyšle do Somálska letadlo s naléhavou pomocí, jedná se o PR akci, nebo o začátek skutečně cílené humanitární pomoci?“ ptá se berlínský deník. „Obě odpovědi jsou správné, to je jeden z paradoxů [tohoto] hladomoru. […] Když ale WFP označí za ‚letecký most‘ cestu nákladního letounu, který přistane na normálním letišti využívaném ke komerčním účelům, jedná se samozřejmě o čirou PR komunikaci.“
TAZ poskytování naléhavé pomoci nezpochybňuje, nicméně připomíná, že skutečná pomoc spočívá v podpoře produktivity země ještě předtím, než se v ní roztočí spirála chudoby. „Somálsko […] je vývozcem potravin. Do arabského světa vyvezlo 4 miliony kusů dobytka a ještě dnes dodává svým sousedům cukr a rýži.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.