„Geert Wilders se brání vůči kritice vyvolané atentáty v Norsku,“ píše NRC Handelsblad několik hodin po zveřejnění komuniké, v němž předseda Strany pro svobodu prohlašuje, že „PVV byla hluboce šokována brutální smrtí desítek nevinných norských občanů“, kterou má na svědomí „psychopat, jenž násilně zneužil boj proti islamizaci“. Wilders se od činu distancoval slovy: „Jsme především demokraté. PVV k násilí nikdy nevyzývala a nikdy tak neučiní.“
Podle nizozemského deníku tak Wilders reagoval na kritiku role PVV v masakru, kterého se dopustil Anders Breivik, jenž se ve svém manifestu netají velkým obdivem k nizozemské populistické straně. Několik novinářů vyzvalo Wilderse, který se obvykle rozhovorům a veřejným debatám vyhýbá, aby svůj boj proti islámu objasnil. „Wilders by měl konečně zpříma odpovídat na otázky. Od členů PVV bychom měli očekávat, že se zamyslí nad svou vlastní rolí,“ píše například redaktorka NRC.
Debata se netýká pouze Nizozemí. „Pravicové a protiislámské populistické strany se hájily po celé Evropě,“ poznamenává bruselský De Standaard, jmenovitě s odkazem na francouzskou Národní frontu a rakouskou FPÖ.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.