Evropská velkoměsta sdružená do sítě Eurocities (Euroměsta) po institucích EU požadují, aby měla města větší slovo v záležitostech přistěhovalectví. Migrace se totiž týká zejména městských oblastí a místní úřady chtějí mít „jasně definovanou roli jakožto partneři.“ Také by chtěli nastolit debatu, která by zdůraznila ekonomické přínosy migrace. Citují ze zprávy o sociálních ukazatelích EU, ze které vyplývá, že při zachování současných demografických trendů Evropa do poloviny 21. století ztratí 65 milionů svých obyvatel. To bude mít podstatný dopad na pracovní sílu. Mezi jejich návrhy patří navýšení financování systému komunitní pomoci pro migranty ze zemí EU. V současné době existuje fond disponující v přepočtu 25 miliardami korun, které jsou určeny na jazykové kurzy pro cizince pocházející ze zemí mimo EU. Podle Eurocities se tak občané EU dostávají do nevýhody. Tento návrh je odpovědí na Stockholmský program, pětiletý plán EU řešící imigraci, udělování azylů a integraci. O programu se bude jednat letos na podzim.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.