Summit eurozóny mapuje „konec řeckého mýtu“, uvádí Gazeta Wyborcza, která dále poznamenává, že „evropští lídři se rozhodli eurozónu reformovat tak, aby obnovili důvěru trhů, nikoli ratingových agentur“. Ve svém úvodníku se varšavský deník rozplývá nad tím, že „Evropa začíná opět fungovat“, protože „se evropští představitelé poprvé odhodlali konat předem“ a přišli s plánem, který by měl ukončit krizi řeckého veřejného dluhu.
Mnohem důležitější než konkrétní detaily plánu je samotný fakt, že návrh přináší možnost kontrolovat rozšíření „dluhové nákazy“, která ohrožuje i jiné země. Řecká krize, píše dále Gazeta Wyborcza, je trpkým poučením pro Evropu jako celek. „V ekonomice zázraky neexistují. Kdo žije na úkor jiných, si bude muset dříve nebo později utáhnout opasek. A to není nikdy příjemné, i když vám opasek obepíná tlusté břicho.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.