Mezi Vilniusem a Vídní to neklape. „Litva požaduje trest,“ hlásá Vilniaus diena v souvislosti s případem bývalého agenta KGB Michaila Golovatova, který byl 15. července zadržen ve Vídni a následující den opět propuštěn na svobodu. Rakousko tvrdí, že evropský zatykač, který Litva vydala loni v říjnu, není dostatečně přesný. Golovatov čelí obvinění z útoku na litevskou televizní věž, kterou 13. ledna 1991 napadly pod jeho velením speciální jednotky. K útoku, jenž si vyžádal 14 mrtvých a téměř tisíc zraněných, došlo v době, kdy se Litva snažila získat nezávislost a vymanit se z područí Sovětského svazu. Vilnius si povolal ke konzultaci svého velvyslance a ministra zahraničních věcí vyzval, aby „o tomto bezprecedentním rozhodnutí“ informoval své evropské kolegy, píše Vilniaus diena. V prohlášení, které deník cituje, litevští poslanci upozorňují, že „propustit člověka stíhaného za válečné zločiny odporuje základním hodnotám Evropské unie“. Podle litevského deníku Vídeň ustoupila pod nátlakem Moskvy.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.