„Smrt patriarchy“. Těmito slovy vzdává Die Welt čest Leu Kirchovi, který zemřel 14. července ve věku 84 let. Spolu s ním ztrácí Německo „jednoho z největších poválečných podnikatelů, který poznamenal a proměnil mediální svět“. Kirch, vzděláním ekonom, započal svou kariéru zakoupením německých vysílacích práv k Filliniho „Silnici“ a dalším zahraničním filmům od „Sissi“ přes „Pipi Dlouhou punčochu“ až po „Občana Kanea“. Kirch dokázal využít rozmachu audiovizuální techniky v osmdesátých letech a postupně vybudoval mediální impérium. Strategie placeného digitálního vysílání se mu nakonec stala osudnou. Krach jeho společnosti v roce 2002 byl v Německu největším od konce druhé světové války. Kirch, který měl blízko ke křesťanským demokratům a k okruhu bývalého německého kancléře Helmuta Kohla, také vlastnil podíl ve vydavatelství Axel Springer, jemuž patří deníky Bild a Die Welt.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.