“K objednání potratu stačí telefon,” hlásá titulek polské verze Newsweeku. Týdeník poznamenává, že i když má Polsko nejpřísnější zákony o interupcích v Evropě (pouze Malta a Irsko mají v tomto ohledu legislativu ještě striktnější), „ukončit těhotenství je snazší než objednat si pizzu.“ Nabízejí se dvě možnosti: Soukromé kliniky v zahraničí, například na Slovensku, nebo jejich místní alternativy, které své služby eufemisticky inzerují v novinách. V obou případech zákrok přijde nejméně na 500 euro. Minulý týden obdržel polský parlament občanský návrh zákona o úplném zákazu interupcí se 600 000 podpisů.
Odpůrci iniciativy argumentují, že přísnější legislativa pouze způsobí, že „ilegálních potratů“ ještě přibude. Vloni bylo v zemi s 38 milióny obyvatel oficiálně provedeno jen 538 zákonných přerušení těhotenství, ale Federace pro ženy a plánování rodiny odhaduje skutečný počet interupcí na 100 000 ročně. Jak píše Newsweek, znamená to, že stávající legislativa platná od roku 1993, která povoluje přerušit těhotenství pouze v případech znásilnění či incestu, vážného nebezpečí pro život a zdraví matky, nebo možnosti trvalého a nevratného poškození plodu, prostě „v praxi nefunguje“. Nedávný průzkum veřejného mínění ukazuje, že téma interupcí polskou veřejnost rozděluje zhruba stejnoměrně. 45 procent podporuje zákonem povolené potraty a 50 procent je pro jejich úplný zákaz.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.