„Středoevropským ekonomikám začíná blískat světlo na konci tunelu. Rumunsko se dostalo z hlediska hodnocení investičních příležitostí na samý chvost,“ informuje ve svém vydání z 13. srpna magazín Capital. Stejně jako Bulharsko a pobaltské státy tak „země platí za zpoždění protikrizových opatření a obrovskou nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou.“ Hospodářský týdeník cituje studii vypracovanou společností Deloitte, podle které budou evropští investoři dávat přednost Polsku, České republice, Maďarsku a Slovensku. První tři výše zmíněné země vzbuzují největší důvěru a ta poslední těží z výhod přechodu na euro. „Překvapivý výsledek“, píše Capital. Právě ostatní země východní Evropy, jako Rumunsko, Bulharsko a pobaltské země, byly pro investiční fondy oblíbenou zónou. Tak zní důvod, proč „návrat investic na východ nenastane před rokem 2010,“ uzavírá týdeník.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.