„Odsouzen, ale volný,“ píše Gazeta Wyborcza poté, co soud v Grodném vynesl rozsudek nad Andrzejem Poczobutem, běloruským korespondentem varšavského deníku a aktivistou za práva polské menšiny v Bělorusku. Poczobut byl odsouzen ke třem letům vězení s dvouletou podmínkou za hanobení prezidenta Alexandra Lukašenka, kterého nazval „diktátorem“ a obvinil z manipulace prosincových prezidentských voleb. „Podmínečný trest se snaží umlčet nezávislé novináře v Bělorusku,“ komentuje Gazeta Wyborcza, která připomíná Poczobutovo prohlášení, že se nenechá zastrašit a bude své názory i nadále bránit, a to i před Komisí pro ochranu lidských práv OSN.
Varšavský liberální deník ve svém editoriálu zdůrazňuje, že jeho korespondent ve skutečnosti soud „vyhrál, protože nebyl sám“ – o jeho propuštění z vězení žádala mimo jiné i ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonová, předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek a dokonce i americký prezident Barack Obama. „Když solidaritu projeví ti kdo bojují za svobodu, nakonec povolí i diktatura,“ uzavírá Wyborcza.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.