„Ode dneška vedeme EU my,“ pyšně hlásí titulek na první straně listu Gazeta Wyborcza. Přesně v poledne maďarský premiér Viktor Orbán v Sejmu, polském parlamentu, oficiálně Polsku předal rotující předsednictví EU. Zdá se, že příští půlrok bude pro středopravicovou vládu premiéra Donalda Tuska i pro polskou politickou třídu jako takovou velkou zkouškou. „Pokud to zvládneme, staneme se jedním z hlavních pilířů EU, jako jsou Německo či Francie,“ slibuje varšavský deník.
Dziennik Gazeta Prawna ale naopak varuje, že předsednictví je „logistickou a intelektuální“ výzvou a důležité není mluvit o několika tuctech priorit, ale „oněch pár klíčových z nich opravdu uskutečnit“.
Tón listu Rzeczpospolita je také varovný. Deník zdůrazňuje, že Varšava se předsednictví EU ujímá v momentě, kdy se „Evropa bojí o vlastní budoucnost“ – „v Řecku pokračuje neformální nouzový stav“ a Španělsko a Portugalsko už nemají jak si dál utahovat opasky. Polska The Times mezitím upozorňuje, že jako pevný zastánce evropské integrace by Polsko mohlo v současné evropské „bitvě mezi euroskeptiky a eurooptimisty“ hrát klíčovou roli.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.