Izraelský občan s francouzským občanstvím zahájil právní bitvu s cílem přinutit EU, aby zaplatila opevnění jeho domu a odškodnila ho za ztráty, které utrpěl během útoků Hamasu. Eyal Katorza ztratil své zaměstnání a obchod jeho matky musel být uzavřen kvůli raketám, které na oblast dopadají průměrně 3 – 4 krát za den. O kompenzaci žádá i kvůli „psychické újmě“. Podle Katorzových právníků má EU podle Smlouvy o Evropské unii za povinnost své občany chránit.
Text osmistránkového návrhu petice, kterou získal server euobserver.com, vyzývá i ostatní občany EU žijící v Izraeli, aby se k ní připojili. Jejich počet se odhaduje na 30 000. Dokument dále obviňuje EU z toho, že její finanční pomoc okupovaným palestinským územím se „dostává do rukou organizací, které financují terorismus.“ Pomoc EU Palestincům ve výši 408 milionu dolarů je dlouhodobě terčem kritiky židovských právních skupin. EU se však brání a trvá na tom, že většina peněz je proplácena tak, aby prostředky byly použity výlučně pro humanitární účely.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.