„V Evropě není pro mladé práce,“ píše na titulní straně deník Politiken s odvoláním na údaje Eurostatu, podle kterých je 20 % Evropanů mladších 25 let bez zaměstnání, což představuje za poslední tři roky nárůst o 5 %. Tabulku vedou Španělé (bez práce jich je 45 %), následují je Slováci, Litevci a Řekové. Tento fenomén se nevyhnul ani ekonomikám, které hospodářská krize ušetřila, jako například Švédsku, kde je mezi mladými 20% nezaměstnanost, všímá si Politiken. V Dánsku se nezaměstnanost mladých zatím drží „pouze“ na 12 %. Tato situace se zřejmě zhorší a bude mít na Evropu dlouhodobý dopad, domnívá se profesor Copenhagen Business School Jesper Rangvid. „Když na pracovním trhu není podstatná část generace, stát přichází o know-how a důležité zkušenosti,“ vysvětluje dánský deník. Takové Řecko, které bude muset ve snaze získat pomoc ostatních členských států EU a MMF přijmout drastický úsporný plán, se pravděpodobně ve střednědobém horizontu setká s masivním odlivem mozků, zejména absolventů univerzit.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.