Zatímco se Řecko připravuje na přijetí úsporných opatření nutných ke splnění podmínek záchranného balíčku, v britském tisku sílí obavy, že by se země svým závazkům ještě mohla v poslední chvíli vyhnout a strhnout Evropu s sebou.

 

Padne Řecko? Jednou možná ano, píše Wolfgang Münchau v měsíčníku Prospekt, ale tomuto problému asi nebudou muset čelit současné politické špičky. „Eurozóna stojí na třech pilířích: skulinách, švindlech a lžích“, zatímco další „trojice“ EU – „bezvýchodnost, odmítání bankrotu a odpor k záchranným balíčkům“ je „logicky nekonzistentní“. EU bude pravděpodobně nadále pokračovat v půjčování chudým zemím jako jsou Řecko a Irsko, až do okamžiku, kdy bude postavena před nekompromisní volbu: Politicky se více integrovat, nebo se rozpadnout. Prozatím se však, tvrdí Münchau, politici budou snažit „kroutit, až už to dál nebude možné. Vsadil bych se, že tato volba zbude na příští generaci státníků. Jejich rozhodnutí předurčí, jestli bude Evropa ve své stávající formě mít budoucnost.“

Jestliže Řecko padne, tvrdí hlavní článek týdeníku The Economist, bude to pro Evropu pohroma. Ale „Evropská unie se zřejmě řídí novým pravidlem: Pokud plán nefunguje, držme se jej.“ V době, kdy se Řecko připravuje na přijetí úsporných opatření nutných ke splnění podmínek záchranného balíčku, se evropská „strategie přivírání očí a popírání faktu, že Řecko nemůže své dluhy splácet, stala neudržitelnou, a to ze tří důvodů“. Mezinárodní politika se ve spojení s krizí stává „stále jedovatější“. Trhy jsou přesvědčeny, že prostě jen tak „se dál ploužit už nelze“ a „strach z nákazy stále roste, místo aby se snižoval“. Jediným řešením, tvrdí týdeník, je „metodická restrukturalizace řeckého dluhu“. To samo o sobě není žádný všelék, ale je to řešení, které by Řecku mohlo dát šanci. „Tato možnost tu ale dlouho nebude. Evropští státníci se jí musí chytit, dokud to jde.“