„Francie se stáhne z Afghánistánu,“ píše Le Figaro. Několik hodin po oznámení amerického prezidenta o stáhnutí třetiny amerických vojsk do roku 2012 Elysejský palác sdělil, že z Afghánistánu do příštího roku odvolá tisíc vojáků (z celkových 4 000). Důvodem „postupného stahování“ oddílů, jež je v souladu s cíli schválenými v listopadu 2010 lisabonským summitem NATO, jsou „blížící se volby na obou březích Atlantiku“, píše Le Figaro. Prezident „ Třebaže to Sarkozy na sobě nedává znát, jistě musí být lehce frustrován,“ míní Le Monde. „Na dlouhodobé stížnosti Američanů, vytýkajících Evropanům slabou účast ve válce proti afghánskýmTálibáncům, zareagoval Nicolas Sarkozy po svém zvolení prezidentem tím, že přistoupil na rozšíření francouzského kontingentu paralelně s rozšiřováním amerických sil [Bílý dům rozhodl o rozšíření v roce 2009]. Dnes se musí k Washingtonu znovu připojit, aniž by ho výsledky mise příliš uspokojovaly.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.