Svobodná obec Christiania a dánská vláda uzavřely 21. června dohodu, která obyvatelům této nejslavnější alternativní čtvrti v Evropě umožňuje, aby si ji od státu z valné části odkoupili. Po osmiletém sporu se liberálně konzervativní vláda a obyvatelé Christianie dohodli na podmínkách odkupu této bývalé opuštěné námořní základny v Kodani, která je obydlena od sedmdesátých let. Obyvatelé čtvrti založili za tímto účelem nadaci, která pozemek jejich jménem odkoupí, vysvětluje dánský tisk.
Skvělé řešení, domnívá se Politiken, který dokonce hovoří o „ryzím buddhismu: spojení míru, harmonie a osvobození“. Dohoda znamená „kapitulaci konzervativního Dánska“, dodává sociálně liberální deník, který zároveň vzdává hold „nezbytnému pragmatismu“ liberálního ministra financí Clause Hjorta Frederiksena, jenž přichází po letech vládního boje plného symbolů.
Na pragmatickou stránku dohody klade důraz i list Berlingske, podle nějž „by zrušení Christianie, k němuž by v právním státě v zásadě mělo dojít, velice pravděpodobně vyvolalo něco jako občanskou válku. Tím by se vytvořila propast nedůvěry mezi obyvatelstvem a úředními orgány.” Konzervativní deník se nicméně kriticky staví k jádru celého problému: „Obyvatelé Christianie žili čtyřicet let jako parazité na úkor ostatních občanů, než dosáhli této tak zvané svobody. Soukromé svobody, která by neměla být odměňována.“
Stejný názor sdílí i Jyllands-Posten, podle nějž se jedná v podstatě o krádež. Christiania byla založena na prázdném pozemku v roce 1971, za který nikdo nikdy nic nezaplatil, a cena, kterou si její obyvatelé vyjednali – 10,2 milionů eur, tj. 469 eur za metr čtvereční – je podle deníku příliš nízká. „Aféra dobře ilustruje, že stačí, aby byla krádež dost velká, a zločin začne vynášet,“ neskrývá rozhořčení Jyllands-Posten. Lliberální deník připomíná, že se Christiania stala postupem času výsadním územím obchodu s drogami, a doufá, že dohoda s vládou povede k legalizaci obce na všech úrovních. Je třeba, „aby překupnictví skončilo a policie mohla dělat svou práci, ale také to, aby obyvatelé čtvrti přestali chránit jako posedlí své soukromí, aby zde například turisté mohli (v souladu se zákonem) fotit a nemuseli se při tom obávat napadení“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.