„Legální přistěhovalci“, píše v titulku Gazeta Wyborcza poté, co polská vláda přišla s novým plánem vyhlásit amnestii pro nezdokumentované imigranty přebývající v Polsku. Podle varšavského deníku byl tento nový zákon původně částí širší legislativy zabývající se přistěhovalectvím. V obavě, že by ale tyto ambiciózní předpisy mohly znamenat ztrátu podpory před podzimními parlamentními volbami, se vláda rozhodla amnestii předložit odděleně. Odhady počtu přistěhovalců nelegálně žijících na území Polska se značně liší. Jejich počet je odhadován na 40 000 až 400 000. Pokud nový zákon projde, mohl by pomoci tato čísla ověřit a zároveň poskytnout dočasný pobyt včetně možnosti legálního zaměstnání těm přistěhovalcům, kteří v zemi pobývají nepřetržitě od 20. prosince 2007, nebo od 1. ledna 2010 pro ty, jimž byl odepřen status uprchlíka.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.