„Hnutí 15. května narůstá,“ píše El Periódico v reakci na demonstrace, které hnutí svolalo v přibližně padesáti španělských městech. V Barceloně se zhruba 100 000 lidí zúčastnilo protestního mírového pochodu, který podle katalánského deníku vedl k „rozšíření a upevnění masového, pluralitního a nenásilného charakteru hnutí“. „Zkouška byla zdolána,“ soudí katalánský deník. Normální průběh demonstrací podle listu poukázal na to, že násilnosti, k nimž došlo 15. června před katalánským regionálním parlamentem, byly „anomálií, něčím, co je duchu hnutí cizí“. El Periódico se domnívá, že by v současnosti „nebylo moudré ignorovat občany, kteří se mobilizují“ na protest proti úsporným opatřením zaváděným ve Španělsku a v celé Evropě – v Evropě, kde „klíčí sémě španělského rozhořčení“, poznamenává deník a dodává, že k nejvyhrocenějším protestním akcím dochází ve společnostech, které se potýkají s největšími problémy: ve Velké Británii, Portugalsku, Řecku a Itálii.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.