„S Němci ruku v ruce,“ zní dnes titulek Gazety Wyborczy při příležitosti 20. výročí podepsání Smlouvy o dobrých sousedských vztazích a přátelské spolupráci, jednoho z milníků poválečných polsko-německých vztahů. Během společného zasedání obou vlád, které se při této příležitosti uskuteční příští úterý 21. června, by měli polský premiér Donald Tusk a kancléřka Angela Merkelová podepsat nový, dlouhodobý plán o polsko-německé spolupráci. „Chceme vybudovat polsko-německé partnerství pro Evropu,“ cituje deník jednoho z polských diplomatů. Kromě bližší spolupráce uvnitř EU je v plánu zahrnuta též stavba nových linek rychlovlaků, plynovodu, vytvoření kateder Polských studií na několika německých univerzitách a těsnější vědecká spolupráce. „Jde o velice významný dokument. Loni jsme podobnou smlouvu podepsali s Francií. Jiné příklady užší spolupráce v Evropě neexistují“, ujišťuje varšavský list jeden z německých diplomatů.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.