Francouzské banky byly velmi hrdé na to, že kvůli finanční krizi již v únoru přijaly „pravidla slušného chování“, která pak převzala Evropská unie i země G20. Tato pravidla zahrnovala absenci garantování bonusů a možnost jejich odebrání v případě ztrát (tzv. „clawback“). Šetření však netrvalo dlouho. „Banky: návrat zisků oživuje debatu o odměnách,“ hlásají titulky listu Les Echos, poté co deník Libération přinesl informaci, že banka BNP Paribas navrhuje vyplatit svým 17 000 zaměstnancům na odměnách téměř miliardu euro. Francouzská banka se hájí, že tyto odměny jsou nezbytné, protože mají předejít odchodu svých obchodníků k jiným finančním ústavům. Je to také důvod, proč by se diskuze o odměnách měla vést na mezinárodní úrovni. Je na vládách, aby stanovily nová pravidla hry, zdůrazňuje Les Echos. „Tato otázka je na programu příštího summitu G20 v Pittsburgu (na konci září). Na něm závisí budoucnost finančnictví.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.