José Manuel Barroso, který se bude ucházet o znovuzvolení do funkce předsedy Evropské komise, se o tento post nejspíš utká s novým silným rivalem. Je jím bývalý německý ministr zahraničí Joschka Fischer. Ačkoli Fischer svůj zájem o funkci dosud nepotvrdil, může již počítat s podporou zelených, píše polský list Dziennik. Jejich lídr v Evropském parlamentu, Daniel Cohn-Bendit, včera prohlásil, že „evropský mandát pro Joschku by vůbec nebyla špatná věc.“ Varšavský deník se navíc domnívá, že z ideologických důvodů by jej snadněji přijali Socialisté i menší levicová uskupení.
I v případě, že dosavadní předseda v souboji s Fischerem zvítězí, bude jeho pozice během výkonu druhého mandátu znatelně slabší než v předchozím období. „Barroso nevzbuzuje entusiasmus, protože zůstává nemastnou, neinspirativní figurou neschopnou dělat složitá rozhodnutí,“ uvedl pro Dzienik Daniel Gross z bruselského Centra pro evropskou politiku (Centre for European Policy Studies). Barrosovo zvolení slabou většinou by ho učinilo ještě více závislým na „velkých hráčích“, tedy představitelích Německa, Francie a Británie. Ty ostatně podle Dzieniku EU v posledních pěti letech stejně ovládali.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.