„Odbory připravují několik vln stávek,“ zní titulek The Times po oznámení Unisonu, největšího britského odborového svazu zaměstnanců veřejného sektoru, že jeho 1,2 milionu členů je „připraveno k protestním akcím“. Stávka proti vládním změnám v oblasti penzí, snižování počtu pracovních míst, snižování platů a škrtům ve veřejných službách, by měla být největší v této generaci a podle londýnského deníku se dotkne místních samospráv, Národního zdravotního systému (NHS) i škol.
Jako součást vize „Velké společnosti“ premiéra Davida Camerona, který se snaží radikálně omezit roli sociálního státu, bude podle čísel Unisonu v příštích třech letech zrušeno asi 500 000 pracovních míst ve správě obecních úřadů a též 600 000 míst v soukromém sektoru. Odbory též tvrdí, že ztraceno již bylo více než 66 000 obecních pracovních míst a dalších 172 000 je ohroženo. První den hromadné stávky je předběžně plánován na 30. června, hlasovat se má i o dalších akcích v červenci. „Ministři se obávají, že [k akcím] se přidají i lékaři, a snaží se již proto sestavit nouzový plán pro zachování nemocničních služeb,“ informují The Times.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.