„Barroso konečně řekl Konec! Chorvaté, brzy budete za svou snahu odměněni,“ jásá na první straně Jutarnji list, který se odvolává na potvrzení předsedy Evropské komise, že Brusel 10. června ohlásí uzavření přístupových jednání se Záhřebem. Chorvatsko by se mohlo stát osmadvacátou zemí EU 1. července 2013, po šesti dlouhých letech vyjednávání, která Barroso označil za „velmi náročná, ale spravedlivá“. Paříž a Berlín však stále trvají na to, aby Chorvatsko bylo až do svého vstupu do Unie pod ostrým dohledem, zvláště v oblasti boje proti korupci. Podle záhřebského deníku představuje toto oznámení úspěch snahy vlády premiérky Jadranky Kosorové a též maďarského předsednictví EU, které se vynasnažilo, aby jednání byla uzavřena před koncem maďarského mandátu.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.