Evropské komise oznámila, že evropským zemědělcům vyhradí finanční pomoc ve výši 150 milionů euro. V Madridu však zpráva nevyvolala přílišné nadšení. „Španělsko v Evropě mnoho neznamená,“ píše na titulní straně deník La Razón. Zprávu ilustruje fotografie europoslance Francisca de Sousy, který na protest proti dovozu okurek do Španělska vystoupil v Evropském parlamentu držíc demonstrativně malou okurku v ruce. Španělští zemědělci utrpěli největší škody následkem prvotních podezření vůči španělským okurkám během epidemie E.coli v Německu. Vzhledem k tomu, že jejich týdenní ztráty jsou odhadovány na 200 milionů euro, představuje suma, kterou jim Komise udělila, podle listu pouhou „hrst drobných“. Podle deníku však Německo, „které Brusel včera kritizoval kvůli šíření poplašných zpráv a nekompetentnosti, tentokrát jen tak lehce nevyklouzne.“
Rumunské okurky si díky krizi naopak výrazně polepšily a podle deníku România libera „nad E.coli vyhrály a volně se prodávají po celé Evropě“. Zatímco okurky typu „fabrio“ (dlouhé, typické pro trh EU) nikoho nelákají, ty malé rumunské jdou na dračku.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.