„Dobře, tak napřed to byly okurky, pak sója, zítra nejspíš jahody,“ zní titulek deníku Volkskrant, podle kterého v Německu „už nikdo nic netuší“, odkud se vzala zabijácká bakterie E.coli. Vedoucí Institutu Roberta Kocha – ústředního výzkumného orgánu, který je zodpovědný za varování v případě nebezpečnosti potravin – dokonce oznámil, že původ bakterie dost možná nikdy nebude objasněn.
Podle nizozemského deníků „krize kolem bakterie EHEC ukazuje odvrácenou stranu německého federalismu.“ „Každý spolkový stát přichází se svou vlastní teorií, očividně bez jakékoliv shody,“ a „každý hygienický úřad se drží vlastních procedur“. „Poté, co bude původ bakterie EHEC objasněn, budou mít Němci co na práci. Roztříštěný systém hygienických předpisů musí být nutně centralizován. Zmatek [který zde momentálně panuje] stál lidské životy a způsobil škody ve výši několik milionů euro. Bezdůvodně též poškodil obraz Německa jako moderní země,“ dodává deník.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.