List Dzienik upozorňuje, že pokud Litva odloží plány na vybudování reaktoru Ignalina II, tak tím i „mizí naděje, že Poláci budou do roku 2018 získávat energii z jádra.“ Tuto možnost totiž minulý týden naznačila litevská prezidentka Dalia Grybauskaite. Prohlásila, že stavba nového reaktoru Ignalina, která je společným projektem Litvy, Polska, Lotyšska a Estonska už není pro Vilnius prioritou. Podle expertů citovaných polským deníkem to může znamenat, že ve chvíli, kdy se bude dávat hospodářství země po překonání současné krize dohromady, budou Poláci čelit nedostatku energie.
Remigiusz Chlewicki z Ernst & Young vyzdvihuje fakt, že „dodávky energie z Litvy měly Polsku částečně zajistit energetickou bezpečnost.“ Pokud tedy reaktor nebude, bude zapotřebí investovat do konvenčních zdrojů energie. Polsko by tak muselo během dvaceti let vydat dalších 60 miliard zlotých. Účast na modernizaci elektrárny v Ignalině byla pro Poláky též možností otestovat své technologické schopnosti při budování atomové elektrárny. Podle Mariusze Przybylika z poradenské společnosti A.T. Kearney budou Poláci v případě nezapojení se do podobného projektu na Slovensku či Bělorusku, muset spoléhat na dodávky z Německa či Slovenska.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.