Jde o komplikovanou a pro norskou vládu nepříjemnou záležitost. Evropské sdružení volného obchodu (ESVO) už po Norsku dva roky žádá, aby změnilo legislativu a zrušilo ropným společnostem operujícím v Norsku povinnost mít v zemi registrované sídlo, píše Aftenposten. ESVO tvoří čtyři nečlenské státy EU, z nichž tři (Norsko, Lichtenštejnsko a Island) jsou součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP) a mají tak přístup k výhodám a povinnostem jednotného evropského trhu. Úpravu předpisů požaduje i Brusel, nicméně před parlamentem vláda tento požadavek stále skrývá, píše norský deník. Namísto toho, aby byla reforma předložena k debatě všem poslancům, se k ní 31. května vyjádří parlamentní výbor pro energetiku a životní prostředí. Otázka ropy, která je hlavním zdrojem země, je citlivější o to víc, že se případný odchod ropných společností dotkne regionů tzv. velkého severu, jejichž rozvoj je na příjmech z ropy zcela závislý.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.