„Bojkot španělské zeleniny se šíří Evropou bez jakéhokoliv vědeckého podkladu,“ píše deník El Mundo 31. května poté, co Německo vyhlásilo poplach kvůli infekci způsobené bakterií Escherichia coli, která si do dnešního dne vyžádala 14 obětí a vyvolala nákazu u více než 1 200 lidí. Důsledky: „dovoz španělské zeleniny se radikálně snížil následkem nepodložených obvinění“ ze strany ministryně zdravotnictví spolkové země Hamburk Cornelie Prüferové-Stocksové, která 27. května označila za šiřitele bakterie salátové okurky dovážené ze Španělska. Bojkot přerostl v „evropskou psychózu“, soudí El Mundo a udádí, že pět dalších zemí – Rakousko, Belgie, Finsko, Česká republika a Rusko – „omezily dovoz zeleniny ze Španělska“, přestože „EU tvrdí, že blokáda není odůvodněná“. Deník vysvětluje, že španělská vláda už požádala v Bruselu o odškodnění, nicméně „zlo už je napácháno a každým dnem narůstá“. El Mundo s cílem uklidnit veřejnost otiskl na titulní straně fotografii ministryně zemědělství andaluské regionální vlády Clary Aguilerové, jak pojídá okurku na jedné farmě v jižním Španělsku, aby bylo zřejmé, že „našim okurkám můžeme důvěřovat“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.