Podle Süddeutche Zeitung „zbývá jaderné energii už jen deset let“. List tak reaguje na zprávu etického výboru pro jadernou otázku, který nechala kancléřka Angela Merkelová zřídit po jaderné havárii v japonské Fukušimě. Zprávu, která pokládá základy nové energetické politiky Německa, okamžitě schválila vládní koalice. Odborníci z komise v ní doporučují uzavřít většinu ze sedmnácti jaderných reaktorů v zemi nejpozději do roku 2020. Mezi prvními bude uzavřeno sedm nejzastaralejších reaktorů – ty, které byly dočasně odstaveny po havárii ve Fukušimě. Odborníci dále doporučují nechat jeden z reaktorů v pohotovostním stavu i po tomto datu, aby bylo možné zajistit elektřinu v případě, kdy by ji ostatní zdroje energie nebyly schopné vyrobit dostatečné množství. Postup se nebude držet žádného pevně stanoveného programu, ale bude se postupně přizpůsobovat pokroku v oblasti rozvoje obnovitelných energií. Jaderná energie pokrývá v současné době v Německu 22 % výroby elektřiny. Mnichovský deník gratuluje výboru dvojnásobně: „Výbor zorganizoval nestrannou debatu o jádru, která tu doposud nikdy neproběhla. A jeho pohled směřoval daleko za rámec prostého odklonu od jádra. Prostá rezignace na jádro totiž z Německa šťastnou zemi neudělá.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.