Informace švédského deníku Dagens Nygeter v článku střízlivě nazvaném „Nové světlo vrženo na Bergmanův původ“ otřásly švédským kulturním světem. Podle výsledků DNA testů „nebyla matka Ingmara Bergmana Karin Bergmanová pravděpodobně jeho biologickou matkou“. „Bergman byl synem jiné ženy a byl při svém narození vyměněn.“ Neteř slavného režiséra, který zemřel v roce 2007, Veronica Ralstonová o test požádala poté, co si tuto hypotézu přečetla v jedné z režisérových biografií. Podle ní byla Karin Bergmanová při porodu nemocná – zda dítě přežilo, není jisté. Bergmanův otec ho pak údajně zaměnil za dítě, které měl s jinou ženou. „Jsou-li tyto informace pravdivé, vrhají nové světlo na Bergmanovu filmografii,“ ve které hraje postava matky ústřední roli, reaguje kronikářka Dagens Nyheter, která si též klade otázku, „jak se s touto možností vyrovná spisovatel Henning Mankell, který hodlá psát scénář k televiznímu seriálu o Bergmanově životě“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.