„Německý hold Polákům,“ píše v titulku Gazeta Wyborcza s odkazem na návrh německého Spolkového sněmu rehabilitovat aktivisty z řad polské menšiny perzekuované nacisty. Dokument má být schválen 9. června. Předválečný Svaz Poláků v Německu (aktivní na územích dnešního Polska, které byly součástí Německa) byl činorodou organizací, která spravovala několik desítek polských škol, veřejných knihoven a kulturních center. V říjnu 1939 byl postaven mimo zákon, jeho majetek zkonfiskován a 1200 aktivistů posláno do koncentračních táborů.
Ačkoliv rezoluce nepočítá s žádným odškodněním pro jejich rodiny, podle varšavského deníku se jedná o „extrémně významné gesto“. Dokument má rovněž obsahovat důležité ustanovení o vytvoření muzea polské menšiny v Německu v Bochumi a jmenování zástupce polské menšiny při vládě v Berlíně a jeho zmocněnců při každé spolkové vládě. Rezoluce Bundestagu bude znamenat „symbolické uzavření jednoho z posledních polsko-německých sporů“, přestože Berlín stále „nechce slyšet“ o formálním uznání Poláků žijících v Německu jako etnické menšiny.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.