V Nizozemí se schyluje k tzv. „obhajovací debatě“, a na níž musí premiér obhájit hospodářskou a finanční politiku předešlého roku. Letos bude událost, která se koná každoročně třetí květnovou středu, poznamenána postojem populistického lídra Geerta Wilderse, který se podle deníku NRC Handelsblad „zmocnil [řecké] krize“. Podle šéfa Strany za svobodu (PVV), který podporuje liberálně-konzervativní vládu Marka Rutteho, je „Řecko bezedná studna“. Wilders dále požaduje, aby vláda okamžitě přestala poskytovat Aténám další půjčky. Rutte označil Wildersův přístup za „nezodpovědný“, protože řecký bankrot podle něj „bude mít nedozírné důsledky“, píše haagský deník a dodává, že šéf nizozemské centrální banky Nout Wellink zastává stejný názor. Politické napětí v posledních dnech zesílilo v důsledku blížících se senátních voleb, které proběhnou 23. května. „Pokud koalice nezíská většinu, nebude moci vláda požadavkům PVV v dlouhodobějším horizontu vyhovět.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.