Expertní komise, která měla po japonské katastrofě podrobně zhodnotit bezpečnost 17 německých jaderných elektráren, vydala verdikt: „Einstürzende Altbauten“ [neboli 'padající staré budovy' odkazující na kultovní německou hudební skupinu], zní titulek dnešní deníku Tageszeitung. Jinými slovy, žádná z elektráren nevyhovuje nejpřísnějším bezpečnostním požadavkům. Přestože jsou elektrárny zranitelné zvláště v případě letecké katastrofy, „prokázaly velkou robustnost“. Podle berlínského deníku je tento výsledek – který nevede k žádným novým závěrům – relativní. To proto, že odborníci, kteří v rekordním čase 6 týdnů prozkoumali „racionální a technické základy“, aby mohli určit dobu životnosti současně fungujících elektráren, se museli spokojit s daty dodanými jaderným průmyslem. Kolik německých elektráren bude muset být uzavřeno, tak zůstává otázkou. Podle TAZ měly tyto komise „jediný smysl: vědecky a morálně ručit za sérii zpětných kroků, o kterých Angela Merkelová v oblasti jaderné energie rozhodla.“ Podle deníku komise především dodala zprávu, „které jaderná loby jistě rychle využije ke svým vlastním cílům.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.