„Morálka a politika: nové nároky“, píše v titulku list La Croix, podle nějž obvinění z pokusu o znásilnění, které bylo vzneseno proti Dominiku Strauss-Kahnovi, bývalému favoritovi socialistů pro prezidentské volby v roce 2012, vede k zamyšlení nad etikou politické třídy. Aféra vyvolává otázku hledání koherence mezi soukromým a veřejným životem, píše katolický deník. „Pro ty, kdo sní o vysokých zodpovědných postech, bude od nynějška složité se o ně ucházet bez toho, aby projevili vysokou míru umírněnosti a jistý smysl pro vyváženost jak v činech, tak v chování.“ „Jev se netýká pouze Francie,“ pokračuje deník v úvodníku. „Zaslepený populismus, který se vzmáhá po celé Evropě, ale i jinde, částečně přiživuje ztráta důvěry v každodenní [korektní] chování všech elit. Ctnost, která vyšla z módy, by se mohla proměnit v nový požadavek.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.