Gazeta Wyborcza věnuje svou titulní stránu „Občanům americké armády“. Podle polského deníku řada mladých Poláků, držitelů „zelené karty“ (povolení k trvalému pobytu v USA), vstupuje do americké armády s cílem získat občanství Spojených států. Po čtrnáctitýdenním výcviku jsou vysláni na mise do Afghánistánu či Iráku. Od vypuknutí konfliktu jich asi dvacet padlo. Za účast v těchto nebezpečných misích berou plat 1 400 dolarů, mají 30 dní placené dovolené, pojištění a získají vytoužené americké občanství. Podle polských zákonů je služba v cizím vojsku trestný čin (pokud není zažádáno o výjimku). Polský ministr obrany přesný počet Poláků, kteří vstoupili do americké armády nezná. Podle jednoho představitele americké armády je jich v současné době zhruba 500. „Amerika je země snů a americká armáda je pomáhá plnit,“ svěřuje se polskému deníku Polák, který vstoupil do americké armády.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.