Radovan Karadžič stál v 90. letech po rozpadu Jugoslávie v čele bosenských Srbů, kteří vyhlásili svou vlastní republiku. S podporou bělehradské vlády Slobodana Miloševiče vedl nelítostnou válku proti bosenským muslimům. Třináct let poté co jej Mezinárodní trestní soud pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obvinil z genocidy a rok po jeho zatčení a převozu do Haagu, se Jack Hitt v sobotním vydání deníku New York Times vydává po stopách muže, který se (tehdy již na útěku) objevil v roce 2005 v Bělehradu jako léčitel Dragan Dabi.
V bizarním světě alternativní medicíny si důkladně přestrojený Karadžič – podle jednoho svědka vypadal „jako mnich, který spáchal nějakou nepravost s jeptiškou” – uměl rychle prosadit. Pracoval například se sexuálním terapeutem, který se zajímal o omlazení spermií či stál v čele obchodu s vitamínovými pilulkami, jenž měl sídlo v americkém Connecticutu. Podle Hitta vnímají Srbové Karadžičův odkaz různě. Je považován za „suverénního ochránce čistoty srbské rasy”, mnozí ale postrádají „skromného spiritistu”, který miloval život a „mouše by neublížil.”
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.