„Armádní špičky bombardují De Crema,“ belgického ministra obrany, píše De Standaard. V interní zprávě si vysocí armádní činitelé stěžují na to, že „kombinace mnoha zahraničních misí, nových úspor ve výši 35 milionů eur, snížení početních stavů a absence investičních úvěrů představuje pro sektor obrany zničující koktejl“. Pieter de Crem usiluje o menší a výkonnější armádu, ale podle armádních špiček ministr „připravuje armádu o veškerou důvěryhodnost“. Ve středu 4. května se de Crem setkal se svým nizozemským protějškem Hansem Hillenem, který se potýká se stejnými rozpočtovými problémy. Ministři spolu diskutovali o „užší spolupráci“ mezi armádami obou zemí. De Standaard v komentáři poukazuje na důležitost evropské armády, ale podotýká, že „jsou si toho zatím vědomy pouze malé země“. Zatím by podle deníku „integrace našich a nizozemských aktivit mohla problém poněkud zmírnit. Mohli bychom vytvořit společné vojenské námořnictvo, anebo námořní armádu přenechat Nizozemí.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.