„CO2: Evropa chce jít příkladem,“ píše belgický list Le Soir, který informuje o přípravě mezinárodní konference o globálním oteplování v Kodani, jež se uskuteční v prosinci. Mezinárodního setkání se zúčastní 190 zemí, které by měly přijmout nový text nahrazující Kjótský protokol. Evropští ministři životního prostředí se sešli ve švédském Åre, aby průběh tohoto summitu připravili. Cílem setkání je snížení emisí skleníkových plynů o 20% až 30% do roku 2020. „Navzdory vůli jít příkladem, se Evropané musejí vypořádat s vlastními spory,“ upozorňuje Le Soir. Francouzi a Belgičané chtějí zdanit produkty pocházející ze zemí mimo EU, které znečišťují životní prostředí. S tím ale nesouhlasí Němci. Vyřešena není ani otázka finančních příspěvků jednotlivých států. Cesta Evropanů do Kodaně se tedy podle belgického deníku podobá spíš „překážkové dráze“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.