V Dánsku už několik dní panuje bouřlivá diskuze. „Ekonomové, kteří jsou autory zprávy o nákladech na imigraci protestují proti vládě,“ oznamuje deník Information. Autoři obviňují vládu a politickou většinu, že se jejich analýzu snaží využít k politickým cílům. Studie, kterou si vláda vyžádala, byla záhy citována dánskou krajně pravicovou Lidovou stranou, která podporuje liberálně-konzervativní většinu v parlamentu, a též ministrem pro otázky integrace, a využita jako argument pro nová omezení imigrace. Dánsko má již nyní nejpřísnější zákon o imigraci v Evropě.
Zpráva byla zveřejněna 28. dubna konzervativním deníkem Jyllands-Posten s titulkem „Omezení přílivu cizinců ušetří miliardy.“ Podle liberálního deníku studie vyčísluje náklady dánské společnosti na přijímání přistěhovalců nezápadního původu na 15,7 miliard dánských korun ročně (2,1 miliard euro) a odhadují též, že od nástupu pravice k moci v roce 2001 království ušetřilo 5,1 miliard korun ročně (téměř 684 milionů eur).
V deníku Information ekonomové dementují tuto interpretaci své analýzy a vysvětlují, že není možné zjistit, jakým způsobem nezápadní přistěhovalci ovlivňují dánskou ekonomiku. Ač jsou citovaná čísla správná, podle autorů nepředstavují cenu, kterou Dánsko platí za imigraci. Studie například nerozlišuje mezi uprchlíky a přistěhovalci, jejichž situace a životní dráhy se liší. A jelikož je podíl dětí a mladých v imigrační populaci větší než v dánské společnosti celkově, přistěhovalci momentálně přispívají daněmi méně než ostatní – to se však časem pravděpodobně změní. Marianna Frank Hansenová, jedna z vedoucí skupiny ekonomů, kteří se na analýze podíleli, proto tvrdí, že vyžadovat, aby se imigrační zákon dále zpřísnil, znamená „vyvozovat ze zprávy poněkud přehnané závěry“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.