„Evropský ostrov“. Tak Hürriyet definuje projekt na vyhloubení 150 m širokého průplavu mezi Černým a Marmarským mořem, který by měl odlehčit Bosporu přetíženému námořní dopravou. „Šílený projekt“ byl představen 27. dubna a má být dokončen v roce 2023, kdy Turecká republika slaví sté výročí svého založení, a měl by ostrov proměnit v evropskou část Istanbulu. Deník si klade otázku, zda je tento návrh, v němž vidí zejména součást kampaně před parlamentními volbami 12. června, vůbec uskutečnitelný. List Taraf iniciativu vítá v tom smyslu, že podporuje dynamismus Turecka, ale zároveň poukazuje na propast mezi možnostmi Turecka pustit se do tak ambiciózního projektu a neschopností, kterou Turecko projevuje v jiných oblastech, jako je například kurdská otázka.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.