Nizozemský ministr zahraničních věcí, Maxime Verhagen, „požaduje po Islandu splacení peněz vyplacených klientům islandské banky Icesave," uvádí v titulku deník NRC Handelsblad. Nizozemský večerník vysvětluje, že islandský parlament by mohl zamítnout dohodu, která byla vládou minulý měsíc uzavřena s Nizozemím a se Spojeným Královstvím. Rejkjavík by tak splácel více než 4 miliardy eur, což odpovídá částce, kterou v průběhu krize Amsterdam a Londýn vyplatily klientům internetové banky Icesave, i s úroky. Tato dohoda je však na Islandu zpochybňována.
„To nemohlo přijít v méně vhodný moment," podotýká NRC, jelikož tentýž parlament se 16. července hlasováním vyjádřil pro zahájení vyjednávání o vstupu do EU. „Tato země se jeví jako pochybný partner,“ poznamenává deník. „Není divu, že Verhagen svému protějšku Skarphedissonovi bez servítků sdělil, že vstup Islandu nepřipadá v úvahu, pokud Island nedostojí svým finančním závazkům“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.