V britské listu The Guardian Timothy Garton Ash, profesor z Oxfordu, vzdává poctu třem letos zesnulým myslitelům Ralfu Dahrendorfovi, Leszku Kolakowskemu a Bronislawu Geremekovi, jejichž politická angažovanost pomohla vytvořit evropské dějiny v kritických letech, a to konkrétně roku 1956 při maďarském povstání, roku 1968 v době Pražského jara a roku 1989 v době pádu Berlínské zdi. "S nimi odešla poslední generace Evropanů, ovlivněná hrůzou 2. světové války," píše autor.
Kolakowski i Geremek vyrůstali ve válečných Polsku a byli "svědky života a smrti ve Varšavském ghettu." Zatímco Ralf Dahrendorf byl v Německu, jako 15-letý hoch, zapojen do školního anti-nacistického hnutí odporu. Zkušenosti každého z nich přispěly, podle Garton-Ashe, ke svobodné Evropě, v níž dnes žijeme. "My děti štastnější doby" musíme od této chvíle jednat "s vnitřním přesvědčením, které vychází z naších osobních zkušeností“ a „musíme dbát na to, aby mezi námi byli tací, co budou psát naše lepší dějiny na základě lidských individuálních příběhů."
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.